Převážná většina obyvatel Starého Rokytníku se na počátku 20. století hlásila k německé národnosti, stejně jako tomu bylo v okolních menších obcích. Žili na tomto území po staletí, vytvářeli krajinný, hospodářský a kulturní ráz pohraničí. Ve Starém Rokytníku bylo několik hospod, obchodů, provozoven, škola, fara, kostel, mlýny… V důsledku zejména 2. světové války, odsunu německého obyvatelstva, ale i vlivem politických, náboženských a lidských faktorů ve 2. polovině 20. století, došlo k celkem viditelné devastaci krajiny, staveb i mezilidských vztahů, které se však v posledních letech snad probouzí do lepší etapy. Cílem spolku je nejen obnovit kostel a hřbitov, ale vyjádřit také vděk těm, kteří zde žili, umírali, byli donuceni odejít, byli poškozeni politickým režimem na zdraví, majetku i duši…